Výsev salátu- jak si zajistit úrodu až do podzimu

pěstování salátu

Salát je jednoletá, v období sklizně obvykle nízká zelenina z čeledi hvězdnicovitých. Botanicky správně se tato rostlina nazývá locika setá (Lactuca sativa L.), popř. locika salátová, ale v praxi jí nikdo neřekne jinak než salát. I my se budeme tohoto názvu držet. Salát se pěstuje jak klasický se zelenými listy, tak i jeho červenolisté nebo červenozelené formy. Barevné saláty jsou díky tomu využitelné i po stránce estetické jako ozdoba do truhlíků a nádob na balkony a terasy, což je také způsob jak pěstovat i v paneláku. Pěstování salátu je jednoduché a kromě zálivky salát prakticky už žádnou pozornost nevyžaduje.

Salátů byla vyšlechtěna celá řada odrůd. Odrůdy římského salátu mají dlouhé velmi chutné listy a relativně řídké hlávky. Polořímské saláty mají hlávky kratší a tvořené velmi křehkými listy. Běžné hlávkové (máslové) saláty mají pevnou kulatou hlávku utvářenou hladkými šťavnatými listy. Zkadeřené okraje listů a poměrně pevnou hlávku mají kadeřavé saláty.Tzv. trhací saláty pomalu vybíhají do květu a proto jejich listy můžeme sklízet po velmi dlouhou dobu. Pokud si chcete sortiment salátů prohlédnout podrobně, doporučujeme Vám navštívit stránky www.osiva-semena.cz. Zde najdete obsáhlou nabídku osiv salátů nejrůznějších tvarů a barev.

Celosezónní zásobování salátem zajistíme v našich klimatických podmínkách výsevem od časného jara do pozdního léta ve dvou až třítýdenních intervalech. Na konci léta nebo začátkem podzimu je možné vysévat zimní saláty, které přezimují a sklízí se na jaře. Semínka salátů vyséváme rovnou na trvalé stanoviště, nebo do pařeniště, truhlíků či sadbovačů. Během léta by sadba předpěstovaná v truhlíku při výsadbě zvadla, proto je v tomto období vhodnější přímý výsev a výsev do sadbovačů. Účinkem vysokých teplot během výsevu mohou ale semena upadat do klidového stavu (dormance). Klíčení, které jinak netrvá déle než 7 až 14 dnů (při teplotě 10 až 16 °C), by se tím prodloužilo a nebylo by rovnoměrné. Lze se tomu vyhnout zálivkou, která bezprostředně po výsevu ochladí půdu nebo výsevem v odpoledních a večerních hodinách.

Během růstu udržujeme záhony se saláty bez plevelů. Při zpomalení růstu rostliny pohnojíme dusíkatým hnojivem (v minerální nebo organické formě) aplikovaným se zálivkou. K nedostatku vody jsou citlivá jak semena při klíčení, tak i vzcházející rostliny, proto jim zálivku za suchého počasí dopřejeme každodenně – nejlépe dešťovou nebo odstátou vodou ráno nebo navečer. Z hlediska zálivky je kritickým obdobím také 7 až 10 dní před sklizní, kdy je třeba salát zalévat, aby zůstal šťavnatý. Saláty rostou nejlépe v teplotním rozmezí 10 až 20 °C a jsou to tedy poměrně chladnomilné rostliny. Daří se jim především v chladnějších otevřených polohách, do teplých oblastí vybíráme odrůdy snášející vysoké teploty.

Listové saláty se sklízí cca 7 týdnů od výsevu, za 10 až 11 týdnů po výsevu se sklízí hlávkové saláty a po 11 až 12 týdnech sklízíme saláty římské a kadeřavé. Sklizené saláty spotřebováváme čerstvé, případně je umístíme do ledničky, kde vydrží až několik dní. Listové saláty jsou pro uchování méně vhodné a proto je sklízíme jen v množství, které potřebujeme (na záhonech ponechané košťály znovu obrazí). Mezi látky působící příznivě na zdraví, které do svého těla konzumací salátu dostaneme, patří především vitaminy (B1, B2, C, E), provitamin vitaminu A a kyselina listová. Vedle toho je salát také zdrojem hořčíku, železa, fosforu, draslíku a dalších prvků, bez kterých se naše těla také neobejdou.


Nechceš zde reklamu napořád jen za 150 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Komentáře

komentářů

Napsat komentář